Vlak přijel z více než pětihodinovým zpožděním, na nádraží ale dostáváme dobrou náladu, když se nám podaří na následující den koupit lístky na vlak do Tabrízu. Bylo to asi poslední volné kupé... Většina z nás Istanbul už důkladně znala z předchozích výprav, takže ve volném čase, jako obvykle, míříme na kebab v Eminönü, mešity Rüstem Paşa, Hipodrom atd. Příjemnou novinkou byla čajovna  pod palácem Topkapi s výhledem na Bospor (a na jakousi oslavu (svatbu?) s totálně zahalenými ženskými).

Druhý den někteří dají přednost koupání v Bosporu, jiní vypadnou z města na venkov: škoda jen, že v Izniku nám zbylo tak málo času. Možná to bylo tím, že z Istanbulu jsme tam museli jet postupně lodí, vlakem, minibusem, znovu lodí a ještě jednou minibusem...

Tom